Jaké minerály sbírat a jak si zařídit sbírku

Jan Kutý, květen 2020

Většina amatérských sběratelů sbírá minerály podle vzhledu. Prostě pěkné kameny, zajímavé tvarem (krystaly), kresbou (například leštěné acháty) nebo pěkně barevné. Někteří sběratelé se časem specializují a sbírají určité skupiny minerálů, u nás nejčastěji právě acháty, ale znám sběratele, kteří se specializují na železité křemeny, granáty, na prehnity, vltavíny atp.

Někteří sběratelé sbírají takzvaně „systém“, snaží se mít ve sbírce vzorek od každého existujícího minerálu. Jiní sběratelé se specializují na regiony. Usilují o co nejkompletnější sbírku minerálů svého kraje, nebo jen okresu. Zajímavou specializací je sbírání tzv. „mikromountů“. Jde o drobné vzorky minerálů, k jejichž prohlížení je třeba mikroskop. Jsou i investiční sběratelé, kteří vyhledávají vzácnější a drahé minerály, u kterých předpokládají nárůst ceny a pozdější výhodný prodej se ziskem. Dokonce jsou i specialisté sbírající například minerály fluorescenční v ultrafialovém záření, minerály radioaktivní atp.

Z radioaktivních minerálů není přitom potřeba mít zase až tak velký strach. Přírodní radionuklidy nemají příliš pronikavé záření, většinu ho zastaví již krabička a stěna skříně.  Doporučuje se však tyto minerály uzavřít do vzduchotěsných sklenic, protože v přirozené rozpadové řadě je radon, který pak dýcháme. Samozřejmě není příliš vhodné mít radioaktivní minerály uložené v místnostech, které denně obýváme.

Jsou sběratelé, kteří si do sbírky zařazují výhradně vlastní nálezy, ale většina sběratelů si sbírku doplňuje výměnou s jinými sběrateli, či častěji nákupem na mineralogických burzách. Oblíbené jsou i různé mineralogické e-shopy, minerály se prodávají i na aukru atp.

Je tedy na každém začínajícím (či i pokročilém) sběrateli promyslet si, co ho zajímá, co se mu líbí, jaké minerály a kde bude pro svou sbírku vyhledávat.

Samostatnou kapitolou je vhodná velikost vzorků. Již jsem se zmínil o „mikromountech“, naopak jsou sběratelé, kteří si zakládají na vzorcích v desítkách centimetrů. Zde záleží nejen na vkusu, ale většinou zejména na prostorových možnostech každého sběratele. S tím souvisí důležitá zásada, upravovat vzorky s minerály na sbírkovou velikost hned na nalezišti. Pokud vzorek zničíme, máme pořád šanci najít jiný. Výjimkou jsou samozřejmě případy, kdy vzorek formátujeme doma na speciální štípačce, nebo seříznutím diamantovým kotoučem.

Samotnou sbírku je možné uchovávat nejrůznějšími způsoby. Začátky vypadají většinou obdobně – několik nejlepších kousků ve vitrínce či na poličce, zbytek v krabici ve skříni či pod postelí. Jak kamínky přibývají, je třeba začít uvažovat o nějakém systematičtějším uspořádání.

Nepraktické je uložení na poličce, protože je pak třeba čas od času kameny umýt od prachu. Daleko lepší je vitrínka, kam se přece jen dostane prachu méně. Do vitríny je vhodné nainstalovat nějaké (nejlépe LED) osvětlení. Je vhodné osvětlení před montáží nejprve vyzkoušet, velmi záleží jednak na teplotě světla (optimální je teplejší – denní), ale hlavně na správném umístění.

  Vitrína

Kameny je možné volně pokládat, nebo použít různé prodávané stojánky, případně podstavečky ze dřeva či plexiskla, na které se kámen přilepí lepicí plastelínou, nebo tavným lepidlem.

  Stojánek na minerály, foto z internetu

  Podstavce na minerály, foto z internetu

Další možností je zásuvková skříň. Problém je, že zásuvkové skříně vhodné pro minerály se běžně nevyrábí. Zásuvky u nábytku z obchodu IKEA atp. jsou příliš velké a dno nebývá pro těžké minerály dost pevné. Šikovný kutil si může nechat třeba v Hornbachu nařezat dřevotřísku a zásuvkovou skříň si vyrobit. Méně šikovní si mohou objednat výrobu u truhláře.

  Vyrobené šuplíky na sbírku

Do zásuvek je vhodné pro jednotlivé vzorky dát krabičky. Ty z měkkého kartonu lze zakoupit, např. zde: https://www.mineral-blaha.com/obalovy-material-krabicky-a-podstavce/, nebo bývají v prodeji i na větších burzách. Pro trvalé skladování však nejsou dost pevné, proto si je sám vyrábím z kartonu 2 mm, který lepím tavným lepidlem.

  Šuplík s vyráběnými krabičkami

Menší vzorky lze uložit do plastových průhledných krabiček.

  Plastové krabičky na drobné minerály, foto z internetu

U své sbírky preferuji kombinaci vitríny a zásuvkové skříně. Ve vitríně mám nejvzhlednější vzorky, ostatní jsou v zásuvkách.

Během času mívá každý sběratel „přebytky“, které využije buď pro osobní výměnu, nebo na mineralogické burze. S jejich uložením jsem začínal od papírových krabic, přes dřevěné krabice skládané na sebe, až jsem opět skončil u šuplíků, což je prostě nejpraktičtější a nejpřehlednější způsob. Samozřejmě se ale odvíjí od prostorových možností, protože zabere přece jen víc místa než volně plněné krabice.

  Šuplíky depozitář na burzy a výměny

Začínající sběratelé často zanedbávají dokumentaci sbírky, což je může v budoucnu mrzet a snižuje to hodnotu sbírky samotné. Paradoxně nejmenším problémem je přesné určení nerostu, protože určit, co je to za minerál, se dá kdykoli dodatečně. Nejpodstatnější informací o každém vzorku je ovšem lokalita, kde byl nalezen, případně datum (stačí rok) nálezu. Způsobů, jak evidovat sbírku je několik. Poměrně bezpečným způsobem je nalepit na spodek minerálu malý čtvereček papíru s pořadovým číslem a vést si seznam v excelu atp. Je dobré zabezpečit si soubor se sbírkou zálohováním, nebo si jej občas vytisknout, abychom při havárii disku o seznam nepřišli. Čtvereček s číslem je třeba přilepit lepidlem, které drží na daném minerálu. Lze používat vteřinové lepidlo, ale na některých, zejména měkkých minerálech (grafit, mastek…) nedrží. V podstatě na všech minerálech drží Chemopren. Lístek je vhodné po přilepení „přelakovat“ kapkou nitrolaku (či lepidla Kanagom), číslo se pak neodře.

  Excelový seznam sbírka

Další možností je vytisknutá či rukou psaná etiketa vložená pod minerál ve vitrínce, nebo do krabičky v šuplíku.

  Etikety

Fajnšmekři provádí popisky přímo na stojánky s minerálem ve vitrínce jako v muzeu. Já kombinuji nalepené pořadové číslo, excelový přehled i etikety u jednotlivých vzorků. Pokud již máte větší a hodnotnější sbírku, vyplatí se v rámci pojištění domácnosti sjednat i pojištění sbírkových předmětů. Abyste pak mohli případně pojistku uplatnit, je třeba mít i dokumentaci pro pojišťovnu, tedy zejména fotodokumentaci sbírky a její ocenění. Já mám nafocený jednotlivě každý vzorek a v excelovém přehledu si vedu i jeho nákupní či odhadní cenu, včetně valorizace a dalších údajů (formulář ke stažení).

Text a publikované fotografie © spolek Mallorn