Slovensko a Maďarsko

17. – 29.8.2019, průběžně 4 až 11 účastníků

Sobota 17.8.2019

První lokalitou na naší cestě byl lom Horné Srnie. Byli jsme ohlášeni, leč na vrátnici nic nevěděli. Naštěstí to spravil telefonát příslušnému vedoucímu. V činné části lomu lze sbírat krystalované kalcity, my však směřovali do již opuštěného lůmku ve východní části, kde se mají vyskytovat achátové rohovce. Achátový materiál jsme zde bohužel neobjevili, našli jsme pouze jeden vzorek rohovce se šedomodrým chalcedonem, jakýsi „jaspis“ a poměrně dost materiálu kde je žlutý rohovec prorostlý bílým kalcitem. Materiál je velmi podobný septáriím z Herinek u Berouna.
 

  Lom Horné Srnie

  Horné Srnie, jaspis, nábrus 6×5 cm

  Horné Srnie, rohovec, kalcit, nábrus 10×8 cm

Další lokalitou byla Stará Kremnička – bentonitová těžba Jelšový potok. Při minulé návštěvě jsme sbírali nadějné, pestřejší limnosilicity na řezání a leštění. Ukázalo se však, že jen nepatrný počet z nasbíraných vzorků byl po rozříznutí zajímavý. Tehdy jsme však také v zadní části lomu objevili výchozy limnosilicitů s fosíliemi a na ty jsme se tentokrát soustředili. Bylo patrné, že tam na ně někdo chodí, protože vzorků bylo tentokrát méně, ale i tak jsme si nasbírali do sytosti.
 

  Bentonitová těžba Stará Kremnička

  Stará Kremnička, fosílie v limnosilicitech

  Stará Kremnička, fosílie v limnosilicitu 14×11 cm

  Stará Kremnička, fosílie v limnosilicitu 23×16 cm

  Stará Kremnička, fosílie v limnosilicitu detail

Neděle 18.8.2019

Ještě večer jsme přejeli do Banské Belé, kde má svůj soukromý lůmek na krystalované křemeny Noro Hesoun. Dorazili jsme již potmě a sotva jsme začali stavět stany, již tam byl Noro i s flaškou pálenky :-). Ráno jsme se u něj zastavili, ukázal nám spoustu pěkných vzorků. Já si u něj zakoupil kostrový ametyst z Banské Štiavnice a křemennou drúzu z lokality Vyhne. Místní křemeny jsme od něj nezakoupili, ani se je nevypravili hledat, protože máme již poměrně dost vzorků z minulých návštěv.
 

  Banská Belá, Norův lůmek

  Noro Hesoun — křemen (zlaťák)

  Noro Hesoun – žezlové křemeny

  Noro Hesoun – chalkopyrit, galenit

  Vyhne, křemen 7×4 cm

Následoval lom Šiatorská Bukovina. Nejvíce zde bylo jako obvykle laumontitu a apofylitu. Tentokrát se však objevily i vzorky epistilbitu a nejvíce nás překvapilo několik nálezů stilbitu.

  Lom Šiatorská Bukovinka

  Šiatorská Bukovinka, dutina s epistilbitem

  Šiatorská Bukovinka, stilbit 9×4 cm

Dalším cílem byl opuštěný lom Konrádovce, kde se v dutinách čediče nachází aragonit. Lom je však již opravdu dlouho netěžený a dobře prohledaný. Získání aragonitu by bylo nejisté i při dlouhé a těžké práci a tak jsme odešli s nepořízenou.

  Lom Konrádovce

Pondělí 19.8.2019

Lokalitou, na kterou jsem se velmi těšil byla Hanáčka, starý lom nad Gemerským Jabloncem. Je to lokalita safírů. Vyskytují se zde jako náhodná zrna v dekovitém čediči. Rozbíjením čedičových desek jsme zde strávili asi 2,5 hodiny a výsledkem je jeden nález můj (dvě poloviny) a jeden náhodný Luďkův v již rozbitém úlomku. Je to lokalita na trpělivost a rozhodně na menší výheň než toho dne panovala.
 

  Lom Hajnáčka

  Hajnáčka, safír 5×3 cm

Pokračovali jsme do lomu Veľké Dravce. Jako obvykle nezklamal, každý si odnesl několik vzorků zdejšího „kuličkového“ kalcitu. Objevili jsme i krásný aragonit v dutině, ale ve velikém balvanu a tak jej máme pouze vyfocený. Pěkný aragonit jsem si pak zakoupil u štípaček.

  Lom Veľké Dravce

  Veľké Dravce, dutina s natrolitem

  Veľké Dravce, dutina s kalcitem

  Veľké Dravce, kalcit 10x7 cm

  Veľké Dravce, aragonit 10×8 cm

Úterý 20.8.2019

První lokalitou byla stará štola Kociha. Štola je nízká a já jsem měl bohužel odřená kolena a tak dovnitř šel jen David s Luďkem. Byli tam přes dvě hodiny a již jsem začínal mít obavy. Našli bohatě vashegyitu a nějaký ten koninckit. Ve štole měli i UV lampu a tak zjistili, že místní fosfáty pěkně zeleně a modře fluoreskují.
 

  Štola Kociha

  Kociha, fluorescence vashegyitu v UV ve štole

 Kociha, vashegyit 7×7 cm   /   Kociha, vashegyit 7×7 cm v UV

Mútnik u Hnústě-Likieru zklamal. Rok od roku je zde méně vzorků s chalkopyritem a tím i méně materiálu s kobaltinem. I tak jsme několik vzorků obou minerálů našli.
 

  Těžba Mútnik

Středa 21.8.2019

Ve starém lůmku u Gemerské Vsi se nachází fantomové, oranžovo - růžové kalcity. Materiál tam stále je, ale bez těžší práce (na kterou jsme nebyli vybaveni) se dají sbírat jen podprůměrné vzorky. Vzal jsem si jeden vzorek pro zajímavost na říznutí. Nevypadá špatně, ale materiál je hodně porézní a tak to s leštěním asi nebude žádná sláva.
 

  Lom Gemerská Ves

  Gemerská Ves, kalcit, nábrus 10×10 cm

  Gemerská Ves, kalcit 8×7 cm

Odpoledne jsme vyrazili na lokalitu mastku Muránska Dlhá Lúka. V minulosti se zde v mastku našly i velmi krásné fluorapatity. Od minulé návštěvy byla žíla mastku již téměř odtěžena. Bohužel vykliňuje do skály již značně hluboko a je stále tenší, a tak nám nezbylo než rozhrabávat starou haldičku. Pěkný mastek se dá stále najít, ale holt to již není taková sláva, jako dříve. Z lokality nás vyhnala bouřka a cestou k autu jsme řádně promokli.

  Výkop Muránska Dlhá Lúka

  Muránska Dlhá Lúka, mastek 8×6 cm

Čtvrtek 22.8.2019

První lokalitou byly slepence u železniční trati poblíž Dobšinské ľadové jaskyně. Slepence jsou leštitelné a velmi pestré. Je obtížné najít nenavětralý vzorek a většinu odradil nevzhledný povrch. Jak se však ukázalo, po rozříznutí je textura velmi pěkná a zajímavá.
 

  Došiná, slepenec, nábrus 11x6 cm

Pokračovali jsme na lokalitu bývalého azbestového lomu Dobšiná – Teliatko. Část lomu dnes zabírají sluneční kolektory, ale i tak je zde stále velká plocha pro mineralogické sběry. Před třemi lety zde Luděk slavil významný nález celého balvánku prorostlého démantoidem. Takový úspěch jsme tentokrát neměli, i když se pár vzorků s démantoidem také našlo. Sbírali jsme žilky azbestu, jaspiso-achátovou žilovinu, nějaké aragonity a objevili jsme i výchoz s falcondoitem. V cestě k lomu jsme našli sperkularit, pravděpodobně jde o návoz z blízké Rožňavy.

  Azbestová těžba Dobšiná-Tielatko

  Dobšiná-Tielatko, azbest 8×3 cm

  Dobšiná-Tielatko, falcondoit 9×5 cm

  Dobšiná-Tielatko, jaspis 5×4 cm

  Rožňava, spekularit 6×5 cm, nález v cestě u Dobšiné

Pátek 23.8.2019

Nejprve jsme zamířili na lokalitu Čučma. Jde o staré pinkoviště v lese, kde se dá najít zejména rodonit, který, pokud má fialovo-růžové odstíny, lze brousit a leštit. V lese je poměrně dost patrných pozůstatků po staré těžbě, pinky, rokle po propadlých štolách, atp., ale nikde jsme nenašli nějaké čerstvé výkopy. Jako nejlepší zdroj rodonitů se proto ukázala úvozová cesta, která lesem skrz středověká díla vede. Bohužel většina rodonitu je po rozbití  hnědá či černá, růžových a fialových odstínů je tam poskrovnu. I tak jsme si odvezli dostatek materiálu na zpracování.
 

  Čučma, hledání v lesní cestě

  Čučma, rodonit 8×6 cm

  Čučma, rodonit, nábrus 16×9 cm

Sobota 24.8.2019

Gelnica, Slovenské Cechy je svou mineralizací velmi podobná Španie Dolině. Nepodařil se nám žádný mimořádný nález, odnesli jsme si každý několik vzorků s chalkopyritem, tetraedritem, barytem, sideritem, malachitem a azuritem.
 

  Haldy Gelnica, Slovenské Cechy

  Gelnica, Slovenské Cechy, malacit, aurichalcit 8×6 cm

  Gelnica, Slovenské Cechy, siderit, chalkopyrit, tetraedrit 8×5 cm

Lom Maglovec u Vyšné Šebestové je proslulý zejména nálezy chabazitu. Minule jsme neměli štěstí, našli jsme pouze kalcit. Ani tentokrát to nebyla žádná sláva, byť jsme si několik vzorků chabazitu a jeho odrůdy fakolitu odnesli.
 

  Lom Maglovec

  Maglovec, chabazit, fakolit 10×7 cm

Zkusili jsme navštívit lom Malá Vieska. Když jsme před třemi lety žádali o povolení vstupu, byli jsme striktně odmítnuti. Lom však není již léta v činnosti, a tak jsme k němu zajeli. Před lomem však byla bouda s vlčákem a kolem dokola kamery. Ani jsme se nestačili u závory rozkoukat a již přijelo auto, ze kterého na nás vyběhla dáma středních let, cože tam děláme a jestli nám nevadí, že nás snímají kamery. Odpověděl jsem, že bychom se chtěli podívat do lomu, jenom sbírat kameny. „Kameny si strčte do prdele a vypadněte, než zavolám policii.“ … Byla reakce. Takže holt nic …
 

Neděle 25.8.2019

Lokalita opálu u Herľan byla řádně vysbíraná. Nahoře dvě hluboké jámy – plazivky, ze kterých jsme kladívkem na dlouhé násadě něco málo vyhrábli, jinak jsme sbírali na prudkém svahu starší materiál. Najít se stále dá, ale čerstvý opálový materiál by vyžadoval větší výkopové práce.

  Lokalita Herľany

  Herľany, opál 6×6 cm

  Herľany, opál 7×6 cm

Pokračovali jsme na lokalitu Banské. V potoce a v polní cestě lze najít bohatě zdejšího opálu – limnokvarcitu, ať již tzv. „okénkového“, či jen různě pruhovaného.

  Lokalita Banské-potok

  Banské-potok, opál 6×3 cm

  Banské-potok, opál, nábrus 14×6 cm

Pondělí 26.8.2019

Nejprve jsme navštívili velký činný lom Vechec. Podařilo se nám najít velmi pěkné vzorky tridymitu, vzácněji cristobalitu. Vzhledné byly i různé formy krystalů kalcitu. V lomu je velmi hezky vidět i sloupcová odlučnost čediče – kamenné varhany, podobné jako na lokalitách Českého středohoří.

  Lom Vechec

  Vechec, kalcit

  Lom Vechec, čedičové varhany

  Vechec, tridymit 12×11 cm

  Vechec, kalcit, tridymit 23×12 cm

Druhou lokalitou byl lom Dargov. Dříve byl opuštěný, jen občasně těžený, nyní je v intenzivní těžbě. Místního hnědého opálu je tam stále bohatě, v hlízách od centimetrových až po metrové rozměry. Tentokrát jsme nasbírali kromě nalámaných vzorků i celistvé hlízy na řezání. Potvrdilo se však, že místní opál je velmi křehký a v podstatě žádnou hlízu se mi ani při maximální opatrnosti nepodařilo rozříznout, aniž by se někde neodštípla.
 

  Lom Dargov

  Dargov, opál

  Dargov, opál, nábrus 12×9 cm

  Dargov, opál 8×7 cm

Úterý 27.8.2019

Začali jsme na poli u Byšty. Pole bylo podmítnuté a bohužel neopršelé, takže pro hledání nebyly optimální podmínky. Přesto se nám podařilo najít poměrně dost vzorků hlíz s chalcedonem, i ledvinitým, většinou však v šedých a šedohnědých odstínech. Jen pár vzorků mělo ceněné modré barvy. Zkusili jsme i další pole v okolí (Kuzmice, Brezina, Brehov, Zemplín), ale buď tam byly louky, nebo jinak nehledatelné lokality. Obdobně jsme neuspěli ani na lokalitě Cejkov (obsidiány).
 

  Pole Byšta

  Byšta, chalcedon, nábrus 14×7 cm

 Byšta, chalcedon 6×5 cm

Středa 28.8.2019

K závěru jsme přejeli do Maďarska. První lokalitou bylo Erdöhorváti, kde jsme měli vytipovaná tři místa v okolí, s nálezy jaspisů. Nakonec jsme navštívili pouze jedno z nich. V agrárních haldičkách u lesa tam bylo neuvěřitelné množství jaspisové suroviny. Přestože bylo patrné, že jsou haldičky přebírány, tak jsme si vybrali tolik materiálu, že na další dva fleky jsme vůbec nešli.

  Erdöhorváti, agrární haldičky s jaspisy

  Erdöhorváti, jaspis, nábrus 7×7 cm

  Erdöhorváti, jaspis, nábrus 12×7 cm

  Erdöhorváti, jaspis, 5×4 cm

  Erdöhorváti, jaspis, nábrus 5×3 cm

  Erdöhorváti, jaspis, nábrus 8×7 cm

  Erdöhorváti, jaspis, nábrus 9×8 cm

Velmi podobnou lokalitou byla i Tolcsva o pár kilometrů dále. Jaspisy tam byly podobné, sbírali jsme v cestě mezi vinicemi. Nebylo jich tam tolik jako v Erdöhorváti a také jsme již byli vybíravější, takže jsme neodnesli tolik materiálu jako z předchozí lokality. Zajímavostí zde však byl vzácný výskyt zeleného, delesitového opálu v jednom z úseků cesty.

  Tolcsva, jaspisy v cestě

  Tolcsva, delesitový opál 5×4 cm

  Tolcsva, delesitový opál, nábrus 6×4 cm

Poslední středeční lokalitou byla Olászliszka, kde jsme ve vinici a okolo ní sbírali valounky obsidiánu. Vyskytuje se zde běžně do velikosti cca 4 cm, větší kousky jsou vzácné. Povrchovou sklupturou a tvarem velmi připomíná Jankovské vltavíny. Zašedlý povrch je třeba vyčistit kyselinou fluorovodíkovou, což je trochu ošemetná operace.

  Vinice Olászliszka, lokalita obsidiánů

  Olászliszka, obsidiány, největší 7 cm

Čtvrtek 29.8.2019

Na čtvrtek ráno v 9:00 jsme měli domluvenou návštěvu lomu Tarcal, kde se sbírá čirý opál – hyalit, význačný výraznou zelenou fluorescencí v UV záření. Přes několik e-mailů, telefonát a sms, byť jsme byli domluveni, nám nakonec nebyla návštěva umožněna. Místo toho nás poslali do jiného provozu stejné společnosti, lomu Tállya. Sice jsme zde mohli být svědky odstřelu (video odstřelu na youtube), ale v lomu samotném jsme nenašli vůbec nic.

  Lom Tállya

  Tállya, výkvěty alunogenu

Poslední lokalitou bylo naleziště opálů, Megyaszó – Legyesbény. Ve výkopech se zde nachází jakési pecky, uvnitř s různými formami opálu, od bílého, hnědého, čirého hyalitu, přes opál ohnivý, až po drahý opál. Lokalitu jsme bohužel nenašli. Světlý flek, který jsem vytipoval podle satelitních map, se ukázal jako rozrytá skrývka vrchu starého kamenolomu.