Západní Čechy

12.06.2021 00:00

Západní Čechy

12. až 13.6.2021

Účast 6 osob.

Akci jsme kvůli počasí o týden odložili a ačkoli i tak byla předpověď nepříznivá, tak se nakonec vyčasilo.

První lokalitou byla oblast okolo Líní. Předpokládali jsme, že pole budou touto dobou již zarostlá a moc naději jsme si nedělali. Nejprve nás Luděk nanavigoval na „svůj“ flek u Zbůchu. Pole byla dle předpokladů zarostlá, ale po levé straně cesty byla provedená skrývka asi 30 cm ornice pro stavbu rodinných domů. Jílovitá plocha byla po strojích a deštích udusaná a vyschnutím trochu jako beton, téměř neopršelá, ale i tak jsme tam nasbírali překvapivé množství pěkných dřev. Většina nálezů byla v nevýrazné, černé barvě, ale občas s pěkně tvarovaným povrchem. Našli jsme však i bíločerně zbarvené vzorky, vhodné k říznutí a vyleštění. Následně jsme jeli k Líním. Známé pole mezi Zbůchem a Líněmi je oseto kukuřicí. Kukuřice byla vysoká jen 10-15 cm a pole ideálně vypršené. Přesto že jsme se na něm nezdrželi dlouho, nasbíral si každý dost pěkných, barevných dřev, vhodných k dalšímu zpracování.

Další zastávkou bylo Sytno u Stříbra. Pole s pyromorfity nám příznivě nakloněno nebylo. Obilí, asi tak 70 cm. Samotná halda po dolování se za poslední čtyři roky nezměnila. Materiál, mnohokrát překopaný, nedával naději na nálezy bez nejméně celodenní práce – prokopat se do čerstvých partií. Takže jsme haldu jen obhlédli, vyfotili a jeli jsme dál.

Záměr navštívit Vlčí Horu nám nevyšel. Když jsme přijížděli k lokalitě, spustil se liják (jediný za víkend). Proto jsme rovnou pokračovali k Hubru. Postavili jsme stany a čekali na tmu. Se setměním jsme sestoupili do kráteru Hubra vzniklém propadem středověkých prací. Za pomoci UV lamp jsme pak potmě v suti hledali úlomky apatitové žiloviny, která má v UV světle oranžovou fluorescenci. Pod UV-C svítí intenzivněji, ale je patrná i pod UV-A (čínskými UV baterkami). Zajímavé je, že středy apatitových zrn zpravidla nevykazují fluorescenci. Ta se zintenzivňuje směrem k okraji a nejvíce svítí v oblasti styku s horninou. Kromě apatitu tam svítilo něco modrobíle. Posléze se však ukázalo že to je jakýsi lišejník. Pod UV-A čínských baterek tam ještě svítila šarlatově nějaká plíseň :-). Ráno jsme sestoupili do Hubra ještě jednou. Našli jsme nějaký kasiterit a wolframit v podobě zarostlých zrn, povlaky fluoritu, chryzokolu, malachitu a brochantitu. Nic zajímavého. Pro kvalitnější nález by bylo opět nutné delší kopání, abychom se dostali do čerstvého materiálu.

Poslední lokalitou byly Vrbice u Bezdružic. V časopise Minerál (2013-02, str. 130 a 2020-05, str. 459) jsou popisovány výskyty pseudomorfóz kyanitu po andalusitu v agrárních haldičkách. Vzorků kyanitu je zde opravdu dost, ve valounech až v prvních desítkách kilogramů těžkých. Problém je však, získat lepší vzorek. Velmi málo nálezů vykazuje vypreparované krystaly na povrchu a velmi málo vzorků se po rozbití „rozloupne“ podle krystalových hran. Kromě toho jde o neuvěřitelně houževnatý materiál. Kam se hrabe křemen, žula, či čedič. I menší valouny jsou spíše na obouruční palici. Upozorňuji, že nejde o zvlášť efektní vzorky. Žádný námi nalezený neměl takový odstín modré, jak je na fotografiích v Minerálu. Barva je velmi nevýrazně modrošedá, navíc většinou porostlá rezavými oxidy železa, zarostlými v povrchu matrixu, takže nejdou odleptat kyselinou chlorovodíkovou, ani šťavelovou.

Publikované fotografie © spolek Mallorn